Naše služby |

Před několika lety se na elektrokola pohlíželo s určitou nedůvěrou. Mnoho zkušených horských cyklistů je považovalo za pomůcku pro lidi bez kondice nebo dokonce za „podvádění“. Dnes je situace úplně jiná. Horské elektrokolo, označované také jako e-MTB, si získalo obrovskou popularitu i mezi velmi zkušenými jezdci, kteří mají za sebou tisíce kilometrů na trailech.
Přitom nejde o módní trend. Za rostoucí popularitou e-MTB stojí konkrétní výhody, které dokážou ocenit především zkušení bikeři.
Největším důvodem, proč zkušení cyklisté přesedlali na elektrokola, je možnost jezdit více.
Několik studií ukázalo, že majitelé elektrokol jezdí delší trasy a tráví na kole více času než jezdci na klasických kolech. E-bike umožňuje absolvovat delší vyjížďky, překonat větší převýšení a navštívit místa, která by byla na klasickém kole příliš časově nebo fyzicky náročná.
Není výjimkou, že zkušený jezdec během celodenního výletu:
• najede 60 až 100 kilometrů,
• překoná více než 2 000 výškových metrů,
• absolvuje dvakrát až třikrát více sjezdů než na klasickém horském kole.
Právě větší počet sjezdů je pro mnoho bikerů rozhodující. Mnozí totiž milují technické sjezdy, ale dlouhá stoupání je po letech ježdění už nepřitahují tak jako dříve.
Jedním z největších mýtů je představa, že na elektrokole člověk nesportuje.
V Evropě jsou nejrozšířenější elektrokola typu pedelec, jejichž motor pomáhá pouze tehdy, když jezdec šlape do pedálů. Motor zároveň poskytuje asistenci pouze do rychlosti 25 km/h. Pokud jezdec přestane šlapat nebo tuto rychlost překročí, asistence se vypne.
Výzkumy dokonce ukázaly, že fyzická zátěž při jízdě na e-MTB může být velmi podobná tělesné zátěži, když si jezdec sedne na své klasické horské kolo. Rozdíl spočívá spíše v tom, že jezdec dokáže jezdit déle a absolvovat více vyjížděk.
Mnoho zkušených bikerů proto říká:
„Na elektrokole se neunavím méně, jen se unavím jiným způsobem.“
Překvapivě může elektrické kolo pomoci i při zlepšování jezdeckých schopností.
Protože jezdec nemusí po každém sjezdu absolvovat dlouhé a vyčerpávající stoupání, může si konkrétní trail projet několikrát za sebou. To znamená:
• více tréninku průjezdu zatáček,
• více skoků,
• lepší práci s brzdami,
• lepší zvládnutí technických pasáží.
Někteří enduro a downhill jezdci používají e-MTB právě jako tréninkový nástroj, protože dokážou za den absolvovat výrazně více jízd než na klasickém kole.
Každá parta bikerů zná tento problém. Jeden jezdec je výborně trénovaný, druhý má méně času na sport a třetí se vrací po zranění.
Elektrokolo dokáže tyto rozdíly výrazně zmenšit. Silnější jezdec nemusí neustále čekat na ostatní a slabší člen skupiny dokáže držet tempo.
Právě proto se e-MTB stala mimořádně populární mezi:
• skupinami přátel,
• manželskými páry,
• rodiči a dospělými dětmi,
• jezdci po čtyřicítce a padesátce.
S přibývajícími roky se regenerace zpomaluje. To však neznamená, že zkušený biker chce přestat jezdit.
Elektrokolo umožňuje:
• jezdit déle,
• šetřit klouby,
• snižovat extrémní přetížení organismu,
• pokračovat v oblíbeném sportu i ve vyšším věku.
Výzkumy dokonce naznačují, že jízda na elektrokole může mít pozitivní vliv na psychickou pohodu a motivaci pravidelně sportovat.
Pro mnoho zkušených bikerů se tak e-MTB stalo způsobem, jak si prodloužit aktivní cyklistickou kariéru o mnoho let.
První elektrická horská kola byla těžká a působila neohrabaně. Dnešní situace je úplně jiná.
Moderní e-MTB nabízejí:
• výkon motorů až 850 W,
• točivý moment až 120 Nm,
• kapacitu baterií často 600 až 800 Wh,
• inteligentní režimy asistence,
• geometrii srovnatelnou s klasickými enduro koly.
I když elektrická horská kola stále většinou váží více než 20 kilogramů, jejich jízdní vlastnosti se v posledních letech výrazně zlepšily.
Zajímavé je, že právě horská cyklistika přijala elektrokola rychleji než některé jiné cyklistické disciplíny. Zatímco mezi silničními cyklisty stále existují určité předsudky, v komunitě horských bikerů se e-MTB stala běžnou součástí trailů.
Zkušení jezdci totiž postupně zjistili, že jim elektrokolo nic nebere. Naopak jim umožňuje:
• jezdit častěji,
• objevovat nové trasy,
• získat více zážitků,
• a hlavně si více užívat samotnou jízdu.
A právě o tom horská cyklistika vždy byla – ne o tom, kdo se více unaví, ale o radosti z pohybu, přírody a dobrodružství na dvou kolech.